Půjčená.

„Zvládne fisting, ponížení psychické i fyzické“?„S fistem má holčička trošku problém ale zvládne vše“.Všichni tři společně u jednoho stolu přičemž Ness jen tiše sedí a poslouchá dva Pány mluvící o ní. Očí ji létali ze strany na stranu, možná si jen prohlížela komu, že to má být půjčena, možná.„Ano, je krásná“. Zaslechla od Pána, který se jí představil jako Karel. Dívá se na ni s neuvěřením. „Ještě krásnější bude až Ti bude klečet, uvidíš“. Její Pán je přesvědčen, že je on ten, kterému je ochoten půjčit svou hračku a pochlubit se co, že to údajně vlastní. „Inu dobrá, sám jsem zvědav. Půjdeme“? Za několik málo desítek minut měli rezervovaný pokoj o ulici vedle. Odcházejí nejdřív onen Karel za ním Nesiín Pán a poslední Ness.

Tichým hláskem si ve svém nitru povídá se svým Pánem. „ Můj Pane. Vím, že jste vybral Pána, který je Pán, ne žádné prase“. Jako zasněná se probouzí přede dveřmi pokoje do kterého vchází jejich Karel a Ness popadá její Pán za krk. „Klekni si čubi“. Ona ta holka snad nedýchá. „Ano můj Pane“. Zadíval se jí do očí a dlouze se nadechl. „ Dnes večer budeš dělat co Ti řekne on nikoli já. Já se budu jen dívat, rozumíš Ness“. Klečí, poprvé se dívá svému Pánovi do očí. „Ness slyšíš mě“! Jakoby se probrala ze snu. „Och, ano můj Pane, slyším“. Celá nesvá klopí svůj pohled na svá kolena. „Budeš poslouchat jeho Ness“. Povzdechla si ale věděla, že s tím souhlasila a teď si musí sníst co si uvařila. „Ano můj Pane, budu poslouchat jeho a omlouvám se Vám, že jsem neodpověděla hned poprvé, bojím se“. Věděla, že se jí nemůže nic stát, její Pán by nevybral nikoho zlého. Poklepal jí nohou do kolene a to Ness věděla, že se smí zvednout. Když se zvedá pomohl jí na nohy. To udělal poprvé, když ji ale pomáhá vstát šeptá ji. „Jsem tady a jsem tady pro Tebe, kdyby se cokoli dělo jsem tady“. Evidentně se jí trošku ulevilo a Pán vchází do pokoje za ním i půjčená Ness. Karel měl již vše připravené. Hračky, provazy, nůžky, pouta, roubíky a pro Ness poprvé anální kolík s ocasem. Taky leží na stole pár silně lesknoucích se věcí ale není vidět co to je. Nessiín Pán se mezi tím vším co ona sama vše stihla zahlédnout usadil do křesla v levém rohu místnosti. Místnost vypadá jako každý hotelový pokoj, jen s menším rozdílem. Zhruba dva metry naproti křeslu ve kterém sedí její Pán je velká černá klec pro psa. Pro Ness?…„Svlékni se Ness“! Zaznělo tak jistě z úst nynějšího Pána klepající se Ness. Ta se však poohlédla po svém Pánovi. On udělal takový posunek, že smí a začala se svlékat. „Dnes si moje a je jen na mě zda z Tebe udělám děvku, klisnu, prase, kočičku nebo jen rohožku, rozumíš Ness“! S velkou nejistotou a obrazem svého Pána před očima ze sebe dostala odpověď. „Ano Pane“. Karel vypadá překvapeně a taky se podíval na sedícího Pána Ness. Oba na sebe udělali jakési gesto a Karel popadl kožený tenký obojek. „Pokud budeš hodná a budeš se mi líbit dostaneš jiný“. Jen klečela a čekala až jí dá jakýkoli povel. Zapnul obojek kolem jejího krku a přikázal aby si udělala z rozpuštěných vlasů drdol a podal dvě gumičky. „Řekl jste drdol, ne drdoly Pane“. Kousla se do rtu a zvedla svůj pohled na nového Pána. „Ano to jsem řekl ale snad máš dvě gumičky, že Ness“. Ani necekla a začala srovnávat vlasy tak aby si poslepu udělala dva trošku stejné drdoly. Jakmile skončila s posledním utažením gumičky ve vlasech znovu se otočila na svého Pána ale tentokrát se sklopeným pohledem a lehkým úsměvem na rtech. Teď už i ona sama chtěla, chtěla ukázat svému Pánovi, že umí poslechnout jakýkoli jeho příkaz. Dnes poslechnout příkazy jiného.„Výborně Ness“! Sklonil se ke klečící mladé ženě a letmo ji pohladil za uchem. Ze stolku vzal všechny provazy a odešel k masivní posteli. Ke každému rohu ve spodní části postele uvázal jeden z provazů a za každý z nic zatáhl. „Pojď sem kočičko“! Ness se zvedla na nohy a dělá první krok k Pánovi k posteli. „Řekl jsem kočičko, copak takhle chodí kočičky“. Sklonila hlavu a s ní šla na všechny čtyři. „Omlouvám se Pane“. A odchází. Svou skloněnou hlavou si letmo prohlédla svého Pána sedícího v křesle. Sedí tam jen tak a podpírá si hlavu. Nevypadá ale nějak zvlášť nadšen. Ness se zastavila u nohy Pána a celá dřevěná čeká jaký další povel dostane. „Jistě víš, že si teď máš vylézt na postel, hop nahoru kočičko“! Nejdřív rukami a pak celá na všech čtyřech se zadkem vyšpuleným do místnosti čeká. Pán jí ohýbá nohu v koleni, a patu tlačí na její zadek celou ji takhle váže. Stejně to dělá na druhé noze. Bere ji za levé zápěstí a třikrát kolem ji motá. Jedním pohybem má ve stejném provaze i druhou ruku a obě ruce váže tak, že je má za zády a spojené s provazy na nohou. Dalším kusem provazu omotává Nesiiny drdoly a na konci celkem malý stříbrný háček, který jí strká do zadku. „Jakýkoli pohyb kočičko a bude Tě to bolet“. Ani nedutá to ji ale Pán zatáhl za provaz vedoucí přes vlasy a ukázal jak přesně to může bolet. „Ano Pane“. Mluví tak tiše, zrychleně dýchá nehybně svázaná. „Jak dělá kočička Ness“. Jen se nadechla a z jejího hrdla vyšel onen zvířecí zvuk. „Mňau Pane“. Plácl ji přes zadek tak, že sebou sekla a tím si zatáhla i za háček v zadku. Syčí bolestí. „Výborně! Tak a teď to zkus říct naopak a lépe kočičko“! Znovu ji plácl přes zadek, tentokrát ale víc a tím sebou i dnešní večer kočička Ness hodila mnohem víc, mnohem víc zabolel háček v jejím zadku. „Pane mňau“.„Ness se nehodí k tak obyčejné kočce jako jsi ty, na to je to jméno moc hezké. Budeš moje micinka, takže micinko“. Nesiín Pán si v křesle poposedl. „Ano Pane, máte pravdu. Děkuji za mé krásné jméno. Mňau“. Letmo ji projel přes kundu a zatáhl znovu za háček. „A vzhledem k tomu, že kočičky nemluví dostaneš tohle“. Odchází ke stolku ale během vteřiny je zpět. Na záda jí pokládá velmi studenou misku plnou ledu a za krkem zapíná roubík. Z misky bere kostku ledu, kterou ji přiložil k zadku a pomalým pohybem se sunul na záda. Bere další, tam kde skončil začíná s novou kostkou. Sjíždí po jejím boku až na prsa. U levé bradavky se zastavil, jemně přitlačil a nechal kostičku rozpustit. „Je ti zima Micinko“? Nemohla mluvit proto zavrtěla hlavou, že ne. Evidentně zapomněla na háček v jejím zadku a dělá zřetelný pohyb hlavou ze strany na stranu, jenže u prvního pohybu sykla bolestí. „Tak je hodná kočička moje“. Miska leží stále na Nessiíných zádech, když led taje misku pokrývá slabá vrstva vody, která v kapkách vzrušené kočičce stéká přes boky na břicho. Pán bere další kostičku, kterou přikládá na kundu toho nehybně klečícího těla. Objíždí jí poštěvák a celou kundu dokud kostka celá neroztaje. Znovu bere kostičku, kterou ji znovu projíždí kundu tentokrát již mezi pysky. Ness ani nedutá, poslušně drží každému pohybu nového Pána. Tolik by se chtěla podívat na to, jak se tváří její Pán, který jí vlastní. Ne ten, který jí má jen půjčenou. Co si asi myslí, je s Ness spokojen? Nový Pán jí vkládá první kostku se kterou ji objížděl klín. Zhluboka se nadechla…„Drž kočičko“. Zamumlala cosi, co znělo jako „Ano Pane“. Rukou ji přejížděl po zadku a druhou vkládal kostky ledu střídavě do její kundy a análu. Občas, když Ness hladil po zadku ji jednu plácl. Pokaždé se prohnula v zádech tak, že si sama zatáhla za háček. Po pár minutách rukou ze zadku půjčenou kočičku přejel po břiše. „Ty jsi krásně plná Micinko“. Voda z ledu jí kape ze zadku i kundy rovnou na postel. „Ale, podívejme se na ni, jaký tady dělá nepořádek“. Do ruky vzal bičík a jednu jí hned udělil. Sykla bolestí a tím z ní vytekla další voda. „Ale, ale ty jsi mi ale nepořádná Mici.“ Znovu ji uhodil bičem. Za každou trochu vody dostala další ránu. Plakala, snažila se prosit o to, aby přestal, ale marně. Nechal z ní takoto vytéct úplně všechnu vodu z kostek. Když neukápla ani kapka odpoutal ji, a vytáhl háček. Chytil ji, za jeden z drdolů, a přitlačil obličejem do její louže. “ Jsi pěkně nepořádná, ostudná kočička. Takové kočky nemám moc rád. S posledním slovem jí ještě rukou plácnul přes rudý zadek. Zajíkla se tak, že si lokla z oné loužičky a začala kašlat. V tom s ní hodil tak, aby se dostala na kolena a strčil jí do pusy svou chlounu. Oči měla plné slz, sliny úplně všude, lapala po dechu. Ale naštěstí pro ní netrvalo dlouho a Pán, kterému byla propůjčená se se slovy. “ Nepořádné kočičky si odměnu nezaslouží“, a držením Micinky tak, aby viděla na všechnu tu škodu vystříkal na podlahu. „Očistit.“ To jediné ji dovolil udělat. Oblékl se, a odešel k jejímu Pánovi. Klečela a stále se dívala na podlahu. Pánové se o nečem baví, neví o čem, neslyší, nevnímá. Tolik se snažila, ale přeci nebyla odměněna…
Nový Pán k ní přichází. „Byla jsi šikovná Mici, rád Tě ještě uvidím.“ Pohladil ji po tváři a odešel. Hluboce se nadechla, a je ráda, že tohle má za sebou. Ale co její Pán? Byl s ní spokojen? Otočila se, aby hodila okem. To však její Pán už stál vedle ní, a hladil jí po rameni. „Byla jsi úžasná, jsem na Tebe pyšný.“ S těmito slovy se posadil na postel a Ness ukázal, kam má jít. Vedle nohy svého Pána, na místo, kde je jí nejlépe. „Sundej si ty drdoly čubi, a polož se.“ Jak dostala úkolem, tak udělala a s radostí položila hlavu na Pánovu nohu, který jí hladí snad úplně všude. „Jsem na Tebe opravdu pyšný Ness. Věděl jsem, že jsi šikovná. “ Zmohla se jen na tiché Děkuji můj Pane a on jí odpověděl jednou větou. Větou, kterou Ness slyšela od Pána jen jednou v situaci, kdy překonala sebe samu.
„Jsi můj dar Nessinko, miluji Tě“, a políbil jí na tvář.

„Zavřela jsem oči, a věděla, že je na mne poprvé za celou tu dobu můj Pán opravdu pyšný. Tentokráte jsem byla spokojená i sama se sebou. Spokojenější jsem nikdy, tak jako teď nebyla.“

Komentáře