Víkend 5.část

Vrátili jsme se do úkrytu našeho soukromí. Ohýbám se abych si rozepnula pásky na svých botách, že si je zuji. V ten moment cítím cosi na prdeli. „Ty boty si hezky necháš čubko“!

Můj Pán se na mne dívá s těmi svými hvězdičkami. Ty už jsem dlouho neviděla. Začínám se stále víc a víc těšit na to, co právě nastane. „Klekni“! Hned padám na kolena, nechávám je od sebe, aby bylo vidět do Pánova hladce oholeného rozkroku. Ruce pokládám na ně, a hlavu skalním dolů. Můj Pán mne hladí ve vlasech, „jsi moje šikovná Čubička“! Upadám do stavu nám oběma tolik známému. Husí kůži mám úplně po celém těle. „Jdeme čubko“! Zatáhl za vodítko, zvedl se a odcházíme do místnosti, kde si mě včera pěkně podal i s tím Pánem – nePánem. Usedá na taburet, přesně na ten stejný jako se posadil včera. Klekám hned vedle něj. „Pojď ještě blíž“! Sunu se blíž ke svému Pánovi, který mi jedním pohybem pokládá hlavu mezi svá stehna a sekne mi jednu na záda. Vytáhl si jednu nohavici na kalhotách a strčil mi ji mezi nohy. Opřel ji o podlahu, tak aby se jeho nárt dotýkal jeho kundy. Jedním pohybem zjišťuje, že jsem úplně mokrá. „ Moje malá nadržená coura jsi“! S posledním slovem se jí dotknul znovu. To už ale nejsem jen mokrá, vychází z mého hrdla zřetelný zvuk vzrušení. „Dva pohyby a Ty už vzdycháš“! Udělal i třetí a sama jsem cítila, že zase teču. „Udělej se o Pánovu nohu couro“! Pokládám tedy Pánovu kundu na jeho nohu, a začínám se o ní sama třít. Již je určitě vidět, že mám velmi blízko k orgasmu. Pán si sundává opasek a věnuje mi pár příjemných ran na záda i zadek. Udělám se můj Pane, smím prosím? „Ne, ještě nesmíš, sedni si na moji nohu a čekej“! Posazuji se, jenže už jsem tolik vzrušená, že i kdyby se kundy dotkl jen peříčkem udělala bych se. Cítím tlak na kraji kundy a už jen slyším Pána. „Teda Ty jsi ale coura. Neposlechne a neposlechne“! Odkopl mne a táhne za vlasy do koupelny. Tam se mnou praští do sprchového kouta. Rozepíná si kalhoty s docela dost rozzlobeným hlasem. „Tak ty nebudeš poslouchat, jo! Já Ti ukážu“! Ještě než tohle dořekl spouští na mne svůj zlatý déšť. „Tak co, jak se Ti líbí tohle, děvko neposlušná“!? Upírám svůj zrak jen na Pánovi nohy a čekám co se bude dít dál. Zvedá mi bradu směrem k němu. „Očistit“! Utřel poslední kapku o moji tvář a hned jej svým jazykem čistím. Chytil mě za bradu, ještě palcem pootevřel tlamku. Plivl do ní a ještě několikrát do obličeje. „Tohle už Tě naučí děvko“! Zhasl světlo a odešel. Nechal mě tady na pospas mým myšlenkám…

Cítím, že mi po tváři stéká jedna slza za druhou. Zvedám ruce, že si je otřu. Vzpomněla jsem si ale na Pánova slova. „Nebudeš si otvírat slzy, sliny, mrdku, šťávu z kundy prostě nic. Jen v tom případě, že Ti to půjde do očí jinak ne, a bude Ti to vadit v tom, abys mohla pokračovat v příkazu či pozici“! Okamžitě je proto pokládám zase zpět k tělu. „No proto. Už jsem si myslel, že chceš další“! Najednou se objevil mezi dveřmi. Nechci můj Pane, budu Vás poslouchat, budu dělat co se po mě žádá můj Pane. V tom mém vzpomínání jsem si nevšimla, že stále jen tiše stojí mezi dveřmi, a sleduje mne.

stálo Ti to za to, ten orgasmus?” Přes uslzené oči jsem si dovolila pohlédnout do jeho očí. “Nestálo můj Pane, omlouvám se Vám, moc se Vám omlouvám, prosím odpusťte mi.” V tom další příval slz. Začínám mít pocit, že ten můj vysněný víkend nezvládnu. Asi úplně nejsem stavěná mít přísun Dominance 24h 2dny nepřetržitě. „Umyj se, a přijď za mnou vedle.“ Poslušně děkuji svému Pánu, že za ním nemusím jít uřvaná a pomočená. Ne, že by se mi to tak nějak nelíbilo, ale jsem ráda, že jsem to ze sebe smyla, a mohu si vedle jeho nohy kleknout čistá a voňavá. „Protože si potřebuji oddechnout Nessi, dnes půjdeme ven už jen jako dva přátelé. Na oko samozřejmě.“ Podal mi opět hromádku s oblečením a na jejím vrcholu svorky na bradavky a vibrační vajíčko. Mohla jsem si myslet, že to nebude „jen“ tak, abychom šli ven. Má rád, když jsem vkusně oblečená. Oblékám si tělové silonky s výkrojem v rozkroku, na kolena dlouhou upnutou černou sukni, když ji rovnám, aby seděla tak, jak má a v tom přichází Pán, aby mi na prsa sám přidělal svorky. Několikrát pevně chytí a zatahá ze levou bradavku, připne první svorku. Totéž dělá i s pravou. „Tak se mi líbíš, jsi krásná. Vajíčko si, ale zavedeš sama.“ Zakoulela jsem po něm očima, jakoby se zbláznil, ale popadám jej do ruky. Když mám ruku v rozkroku, že jej zavedu zastavuje mě. „Nejdříve si, ale hezky pohoníš.“ Přendávám proto hračku do druhé ruky, a jak si můj Pán žádá tak dělám, ale celá ta situace mě natolik vzrušila, že začínám s mým překvapením dost vzdychat.

Už, už se blíží můj orgasmus, slastí jsem se prohnula dopředu, když v tom slyším jeho ledově klidný hlas a cítím zařezávání zoubků svorek do bradavek, otevírám oči. „To by stačilo, dej si ho tam.“ Znovu přendávám vajíčko do druhé ruky, a dvěma prsty mu dělám místo, a třetím jej tlačím dovnitř. Zajelo tam jako po másle, jak moc jsem vzrušená a mokrá. „Očisti si prsty, pořádně se oblékni. Pak mi povíš, jak jsi chutnala.“ Ze židle beru poslední dva kousky dnešního úboru. Bílou podprsenku s košilí, a odcházím do předsíně, kde mám připravené černé kožené kozačky, k mému údivu bez podpatku. „Přátelé.“ Ví, že podpatky nebo naboso jen jako subinka. Bez nich jako Pánova známá. Dopínám zip u druhé boty, a zvedám se. On už stojí opřený na rohu místnosti. Jak moc mu to sluší. Má na sobě černé kalhoty ve stejném střihu jako sako, pod kterým bílou košili, ale nechal na ní poslední dva knoflíky rozepnuté. Završil to černými lakovanými botami. Doslova miluji, když se takhle obleče, ale nikdy jsem to živě neviděla. Vždy jen na fotografiích.

Nabízí mi rámě, po kterém se okamžitě skoro sápu. On se usměje, zapíná vajíčko uvnitř mého těla. „Tak pojď ty moje kamarádko.“To už se usmíváme oba. Pokyvuje abych prošla dveřmi ven jako první. Znejišťuji a skláním hlavu opět k zemi. Proto mě chytá za bradu, dívá se mi do očí. „Teď nejsi úplně moje Ness, Viky.“ Oslovil mne mým osobním jménem, to mě docela uklidnilo, a i zahřálo. Vím, že teď s ním mohu mluvit, jako já, a jen stroze odpovídat „ano“- „ne“. Znovu mě pobízí, abych prošla dveřmi jako první, zvedám bradu o kousek výše, než do teď byla, a dělám krok vstříc dnešnímu odpoledni s mým Pánem. Tedy vlastně s mým velmi blízkým známým.

Venku se jej stále držím za rámě, a v jeho očích je vidět jak je pyšný, že jdu vedle něj. I on je přeci jen chlap, který má rád, když vedle něj jde žena, a ne jen subinka, která pro něj udělá vše, co mu na očích uvidí. „Viky, jsem rád, že jsi došla tenhle víkend až tak daleko, a jsem rád, že to je zrovna se mnou.“ Zase moje civilní jméno je fajn jej zase slyšet, a to jej mám chvíli. I přestože mám jasný příkaz „známá“, nedovolím si tykat.

Potěšení je na mé straně, jsem opravdu ráda, že jste mne dovedl, tam kam jste mě právě dovedl. Jsem šťastná, že si to vše dokážete vzít právě Vy, děkuji vám.“

Moje odpověď mu znovu vykouzlila úsměv na tváři, a asi se nade mnou slitoval. Sahá do kapsy a vypíná vajíčko. Jaká úleva. „Pojď, mám docela hlad a Ty určitě taky. Najíme se, dáme si kávu a popovídáme si. Jistě mi toho máš hodně, co říct. Rámí mi dává jasný směr, pár metrů od nás je už z venku moc hezky vypadající restaurace. Vchází dovnitř jako první, vybírá stůl. Odsunuje od něj židli, abych se usadila a sedá si naproti.

Tak Viky.“ Usmívá se, jakoby spasil svět a v jeho krásných modrých očích vidím nám oběma známé hvězdičky, ale vím, že si budeme jen povídat. Rozebírat vše, jen ne, co jsme dělali v soukromí. Vybrala jsem správně, vybrala jsem si svého Pána snů…

Komentáře